Když jsme se prvního ledna konečně dopotáceli domů po silvestrovské noci u kamarádů, jediný po čem jsem toužila, byla horká sprcha a trocha zaslouženýho odpočinku. No jo, jenže ještě ten den nás čekala další várka socializace a tak ani nemělo cenu jít spát. Bylo tedy třeba zabít dlouhou chvíli.
Do sprchy jsem šla první a náležitě si ji užila. Když jsem vylezla, příjemně osvěžená, tak Marek samozřejmě začal hned dorážet. Nenechala jsem se a nekompromisně jsem ho taky odeslala do sprchy. Když se vrátil, nebyla jsem k nalezení. Zůstala jen stydlivá Natálie, sexy služka, nenápadně utírající nádobí v slušivém erotickém prádle.
Když Markovi došlo, co před ním stojí, neváhal a do celé situace se ihned vžil. Začal služtičku Natálii celkem neobaleně svádět. Ale jako slušná služka se jen tak nedala a vytrvale odolávala. „Ale pane Marku, co když se Vaše žena vrátí, to přece nejde.“ Nic naplat, čím větší odmítání, tím byl Marek odhodlanější a přestal se s milou Natálií dohadovat. Ohnul ji přes kuchyňskou linku, ani se neobtěžoval se sundaváním kalhotek, pouze je odhrnul a dal jí to, co si podle něj zasloužila. „Teď tě pořádně ošukám, ty moje malá kurvičko.“ Vzhledem k tomu, že první kuchyňský vstup Marka neuspokojil, přesunulo se celé divadlo do ložnice, kde Natálie dostala ještě co proto. Asi špatně uklízela.
A tak nám začal nový rok. Pokud se ptáte mě, tak za mě rozhodně palec nahoru. Tohle byla naše první větší ochutnávka „sexuální role-play“, která byla velmi amatérská, protože nebyla nijak připravená (uznávám, že by byl vhodný třeba pořádný služkovský obleček, aby to celé situaci dodalo grády, ale byl to v tu chvíli nápad z patra a brala jsem, co bylo po ruce), ale celkem zdárně se nám ji podařilo dotáhnout do konce. Neříkám, že to místy nebyla spíš komedie než erotické drama. Už jenom kvůli tomu, že se člověk neustále snaží být v roli, ale samozřejmě je to místy spíš vtipný, jak se snažíte nebýt někým, koho ten druhý už zná jako svý boty.
Nicméně mi to přijde jako super alternativa pro ty, kteří se třeba normálně bojí říct, co by se jim opravdu líbilo. I když s tímhle problém většinou nemívám, tak i přesto hraním někoho jiného získávám zvláštní pocit svobody a kuráže.
Foto: Klára